Již v roce 1925 bylo z důvodu přeplněnosti tehdejších táborských obecných a měšťanských škol na Starém městě a na Parkánech rozhodnuto o podání žádosti správní komisi města Tábora o výstavbu nové školy na Maredově vrchu. Město Tábor investovalo 5 miliónů československých korun proto, aby byla dne 1.9. 1929 slavnostně zahájena výuka na nové chlapecké a dívčí škole, která se od počátku hlásila k Masarykovým ideálům.

Školy na Maredově vrchu tvořily až do konce roku 2004 vždy dvě samostatné hospodářské jednotky s původním označením chlapecká a dívčí škola. Ve školním roce 1959 / 1960 se rozdělila tehdejší dvanáctiletá škola na dvě devítileté školy s označením 3. ZDŠ a 4. ZDŠ. Informace o obou školách bylo vždy nutno prezentovat společně, protože měly řadu společných částí a hospodářských vazeb a jedna bez druhé nebyla provozuschopná.

Ve stavebním vývoji obou škol lze sledovat několik důležitých dat:

• rok 1960 stavba budovy " Přístavba" v akci Z
• rok 1979 - 1981 - nástavba obou hlavních budov o jedno podlaží
• rok 1988 - dostavba školní stravovny
• rok 2002 - stavba sportovního areálu
• rok 2009 - rekonstrukce "Přístavby" na sportovní halu
• rok 2017 - 2019 - rekonstrukce budovy MŠ a hlavních budov ZŠ

V úspěšné tradici moderního pojetí vzdělání a v souladu s potřebami společnosti byla na 3. základní škole v Táboře v roce 1964 zahájena výuka dle osnov škol s rozšířenou výukou jazyků. Od 1.1. 2003 byla ke 4. základní škole v Táboře připojena Mateřská škola Komenského 2254 jako odloučené pracoviště Od 1.1.  2005 byl celý komplex 3. základní školy Tábor a 4. základní školy Tábor v rámci optimalizace škol v Táboře spojen do jednoho celku s názvem Základní škola a Mateřská škola Tábor, Husova 1570. Během své dlouholeté tradice si škola vybudovala významné a osobité postavení v historii školství táborského regionu. I dnes pokračuje v této koncepci.

Na škole nadále trvá výuka  světových jazyků – anglického, francouzského, německého, v rámci nepovinných předmětů a zájmových kroužků se vyučuje i španělština a ruština. V 1. a 2. třídě je cizí jazyk vyučován jako nepovinný. Od třetí třídy se v souladu s platným školním vzdělávacím programem stává  povinným předmětem, jako hlavní jazyk se vyučuje angličtina. Od 6. ročníku se školní vzdělávací program dělí na dvě větve - na třídy s rozšíženou výukou jazyků a na třídy běžné.